Proč jsem tak neskutečně moc žárlivý člověk? Gosh ...

Vadí mi každá prkotinka, a možná by mě to vzalo ménně, kdybychom spolu nebyli.

Krásné to, moci napsat jsme spolu.

Cítím potřebu mít ho vedle sebe. Hned bych ho chytla za ruku a už nikdy nepustila. A hned potom, bych zase ochutnala jeho rty. Nedočkavé, jemné, sladké a mrštné.

Tenhle týden se ještě uvidíme. Ulevilo se mi.

Ve sprše jsem si zpívala Montgomery, a přemýšlela, jak je to neskutečně zvláštní pocit, najednou po patnácti letech "samoty" někoho mít. Prostě s někým být.

Vaše zaláskovaná Rose ..♥ *