Příjemný den ve víru nákupů ( konečně zase ), čtení, relaxu, a snad uvidím Lukyna.

Takže pohodička.

Včera jsem přemýšlela ( poslední dobou možná přemýšlím až moc ), a došla k závěru, že všechno zlé, je pro něco dobré.

Nebýt s ním, byla bych chudší o spousty zážitků, neznala bych moře lidí, které jsem díky němu poznala. A to trápení. Mi taky něco dalo. Asi nejvíc. Naučila jsem se rozpoznat, pro co stojí bojovat, a pro co ne. Naučila jsem se skrývat emoce. Naučila jsem se milovat. Naučila jsem se věrnosti. A stejně jediná věta, kterou bych charakterizovala všechnu tu bolest, kterou způsobil zní : "Už nikdy tohle nechci zažít."Ale znám život, jeho nástrahy, a vím, že mě to ještě čeká. To je věc, kterou jsem si předtím nedokázala přiznat. Protože kouzlo první lásky spočívá v tom, že nevěříme, že někdy skončí. *

Erich Maria Remarque - Vítězný oblouk