Chybí mi naše rozhovory. Komu mám říct všechno to, co jsem říkala vždycky jen tobě? Pokaždé, když se mi něco stane, hned si řeknu, že ti to povím. A pak mi dojde, že vlastně ne ..

Chybí mi tvůj hlas. Tak zvláštní. Vždycky mě uklidnil.

Chybí mi tvé tělo. Rty, ruce, ty celý.

Chybí mi tvá objetí. A jak!

Chybí mi tvoje polibky. Ach ...

Chybí mi tvé vlasy.

Chybí mi tvoje doteky.

Chybí mi tvoje smsky, a naše psaní.

Chybí mi tvoje oči a pohledy.

Chybí mi tvoje vtípky, jak sis ze mě vždycky dělal srandu.

Chybí mi naše společné chvilky a zážitky.

Chybí mi naše ježdění na kole.

Chybí mi naše procházky a výlety.

Chybí mi tvoje oslovování.

Chybíš mi! 

( Mohla bych pokračovat do nekonečna! ) *