Píšu článek, o kterém se mi ani nesnilo.

Zdá se, že se všechno dalo dohromady. Že je všechno v pořádku.

Užívám si to, jaká slova mi plynou z pod prstů. Cítím se šťastná, v klidu. Ta skrytá nervozita, depka číhající za každým rohem. To už není.

Říkám si, že celý život je od určitého období jen o lásce. Naše štěstí závisí jen na ní. Teda aspoň u mě. ♥

Zjistila jsem, že každý vztah, který jsem měla ( vím, všeho všudy dva ), byl o něco silnější. S Lukynem byl pocit štěstí, pohody a lásky snad tisíckrát intenzivnější, než s ním .. Moje city byly silnější, všechno stokrát hezčí. Jenže ten konec, zvládnout to, to bylo snad milionkrát horší. A mnohem delší.

Je mi jasné, že s Odým bude nesčetněkrát líp než s Lukášem ..

Nemůžu tomu uvěřit, opravdu jsem to zvládla. Sama.

Vlastně ne, kdyby nepřišel Odý, nevím, co by bylo ... *