Nedá se nevšimnout si, jak hůře a hůře to tady snáším.

Škrtám si dny, proklínám pondělí, modlím se za pátek.

A jistě každého z vás napadne důvod.

A nejspíš máte pravdu, protože dřív se to prostě dalo vydržet. Doma na mě nečekalo nic zvláštního, tak proč bych už v pondělí měla umírat touhou tam být, že?

To se teď ale změnilo.

Je to k nevydržení.

Nikdy jsem neměla vztah na dálku. Nevím jestli bych tomuhle říkala přímo "na dálku", ale nejsem zvyklá, vídat se jen víkendy.

Chybí mi pět minut po tom, co odjede. A představa pěti dní? Puká mi srdce.

A strach? Že ho tohle přestane bavit? Mě neopouští.

A láska? Je větší den ode dne.

A co ještě říct?

Snad jen, jdu si škrtnout středu .. *

PONDĚLÍ

ÚTERÝ

STŘEDA

ČTVRTEK

P♥TEK