14. 02 2011 | 17.27
Seděla jsem u stolu a v ruce držela papír. Byl už lehce zažloutlý (proboha to je to už tak dlouho?) a pomačkaný. Stálo na něm:
DO PATNÁCTI MUSÍM!
- mít kluka
- mít hezký nehty
- mít našetřeno
- mít
bezva super nej kámošku
- mít pěknou postavu
- mít piercing
- mít samí na vízo
- mít aspoň tři naušnice v uchu
- napsat knihu
- jet do Anglie
Zamyslela jsem se.
Shrnuli to:
- Jsem sama.
- Podívala jsem se na svoje ruce a začala se smát. Červený lak byl už značně ošoupaný a nehty byly celkově dost neudržované.
- Na mém účtě se skvělo závratných 564 korun.
- Uf, alespoň jeden bod.
- ? Ale jo, jsem spokojená. (ehm,ehm)
- Vytáhla jsem tričko a podívala se na dávno zarostlou dírku na pupíku.
- To jsem tenkrát ještě měla. Teď to můžu brát jako: Složit všechny zkoušky za jedna?
- Ok, v každém jedna, jak to má být.
- ??? Cha, cha, cha! Alespoň vydím, v jak brzkém věku se zrodil můj celoživotní sen. Zatím jsem se dostala pouze ke dvaceti stránkovým povídkám.
- Německo se nepočítá?
Tehdy mi bylo deset let, myslela jsem si, že mi patří svět a že splnit ty body je jednoduché. Sakra, copak to není jednoduché? Tohle splní každá dívka ve věku propukající puberty, prvních beďarů a prvních polibků..! Tak proč ne já??? Dvacetiletá ... Cosi..?