No po pravdě nečekala jsem, že ten týden bude až tak moc k nevydržení. Ale copak mě to může překvapovat, když jsem ho měla celý měsíc u sebe, a najednou jsme si nemohli ani zavolat, protože jsem nebyla v Česku. Ale na druhou stranu, Berlín je boží.    :)

Včera jsem se vzbudila a s hrůzou si uvědomila, že mi zbývá už jen týden na učení.

Zdá se mi o tom čím dál tím častěji. Zdá se mi i o nich, a hlavně o NÍ.

O tom, jak se v září uvidíme, i když se to nestane.

Nějak mi zase nejde psát.

Už z toho učení nejsem schopná normálně myslet.

Ale aspoň, že jsme zase spolu.

Příští pondělí dám vědět. Myslete na mě!! *