Pokusila jsem se založit nový blog, ale nevydrželo mi to ani dva měsíce. Před chvílí jsem ho smazala a obávám se, že svět nepřišel o umělecké dílo. Proč zakládat nový, když tady jsem to já? 

Poslední měsíce se nesou ve znamení rozhodování, nejistoty, strachu ... Co dál se svým životem? Začínám být zoufalá, ale možná už se něco klube na povrch. Ale nechci ještě nic zakřiknout, u mě člověk stejně nikdy neví. Jednou chci jet do ciziny, po druhé jít na vysokou, potom bych nejradši celý život proležela v posteli a jindy mi šplouchá na maják tak moc, že pomýšlím i na svatbu. Já vím, je to komické. (Ale kdyby to někoho zajímalo, v říjnu to byly 3 roky, co jsem potkala toho šílence.)

Zkrátka teď tak nějak nevím, co dál ... Z učení mi taky nemálo hrabe a celkově je toho teď dost. Už jen počítám dny do příštího pátku ... *