29. 01 2012 | 08.00
Spojení světa. Komunikace na celosvětové úrovni, v reálném čase, kdekoliv a kdykoliv ve světě, pro neomezený počet lidí. To je asi jedna z největších výhod. Můžete si psát s člověkem, který je z druhého konce světa, sdílet s nim zážitky prostřednictvým webkamery, sdílených fotografií, videí, statusů, novinek. Váš přítel sice nesedí u vás, ale prostřednictvím monitoru můžete sledovat jeho "životní" příběh.
Tajné šifry, dorozumívání se, plánování společných akcí. Okamžité vytvoření události a pozvání kohokoliv, kdykoliv na cokoliv. Dříve se to muselo psát ručně, plánovat dlouho dopředu, rozhlásit ústně po kamarádech. Dnes stačí pár kliknutí myší, vyplnění formuláře na počítači a odeslání. Ze dne na den tak můžete naplánovat akci s přáteli, oslavu, nebo jen nezávaznou slezinu.
Jste nemocní, máte chřipku, spalničky, nebo neštovice? Tím, že v dnešní době máme sociální sítě, už nemusíme být celé dny sami, odříznuti od světa, když bychom svou fyzickou přítomností mohli ublížit jiným lidem. Nebudeme tak "zaostávat" za osatatními, nebudeme pak po návratu překvapeni neveselými novinkami, například studenti písemkou nebo nově probíranou látkou. Domácí úkoly, referáty, to už dnes není samostatná práce. Díky těmto sítím se můžeme kdykoliv s kýmkoliv poradit ohledně dané problematiky. Něco nechápeme? Něčemu nerozumíme? Můžeme se konečně zeptat kamarádů, i když nejsou zrovna s námi.
Kupovat si album a lepit tam fotky? To už je předpotopní zastaralá věc. Dnes máme moderní digitální alba, navíc tam můžeme označit naše přátele a sdílet to společně s nimi, nemusíme nechávat tisknout hromady papírových fotek a pak je rozdávat přátelům. Stačí pár kliků a své zážitky můžeme sdílet s kýmkoliv chceme. Navíc je můžeme neomezeně popsat, přidat komentáře, místa, události, časy. Do běžného papírového alba by se tyto informace nikdy nevešly. To samé je s videi - vypálení na DVD může být dobrá věc, ale proč to nechávat někde na disku, který se může poškrábat nebo ztratit? A co když přijde nějaká živelná pohroma? Při povodni nebo požáru je vše zničeno. Všechny vzpomínky z dovolených a oslav. Na sociálních sítích jsou v bezpečí.
Umělecká díla, fotografie, texty, básně, pohádky, povídky, které jsme vytvořili, mohou konečně komentovat a hodnotit lidé z celého světa. Nemusíme chodit po kamarádech, nebo pořádat výstavy. Stačí vše umístit na internet a sdílet se všemi. Nezáleží na věku, pohlaví, zaměstnání či vzdělání. Na náš virtuální album se dostaně každý, komu to umožníme, a každý může přidat svůj názor a ohodnotit.
Poznejme nové lidi! na internetu je tolik lidí, tak proč se nespřátelit? Třeba tam nalezneme, jako mnoho jiných, novou lásku, nebo přátelé se stejnými zájmy, koníčky.
Mnohým plánovaným sebevraždám už bylo zabráněno díky těmto sítím. Mnoho životů zachráněno, mnoho zlých lidí potrestáno, mnohým lidem byla poskytnuta pomoc v těžkých životních situacích.
Co třeba plánování špatných věcí? Tajné odposlechy a tajné odebírání informací od všech lidí, kteří to ani netuší? Co když jsme sledováni? A vadí to? Já myslím, že ne. Záleží na tom, komu se ty informace dostanou do rukou. Když je svět takto globálně spojen a přeci jen by byl vyššími mocnostmi odposloucháván, mohlo by se zabránit činům, které by mohly být pro lidstvo nebezpečné. Například profesor se na Fcb pochlubí kamarádovi v chatu, že vymyslel nebezpečný virus. Díky tomuto odposlechu se začnou vyšší mocnosti o tuto problematiku blíže zajímat. Co když si jenom dělá srandu? Co když se chce jen vytáhnout před svými kolegy? Ale co když NE? Bezpečnost tak tkví i v samotném odposlechu každého uživatele, každého z nás. Takových informací proudí mezi lidmy veliké množství a kdo si myslí, že se takové nebezpečné informace vůbec nedostanou na sociální síť, mýlí se. Vždy se to tam někde objeví. Je jen otázka času, kdy na to někdo přijde. Soukromý na internetu neexistuje. Vždy stojí někdo nad vámi a pozoruje, jestli se neděje nic špatného. Nastavení soukromí? Ano, ale jen pro uživatele. Nikoliv pro ty nad námi.
Kdou jsou ale ti nad námi? Velký bratr, který svým okem pozoruje načí činnost, chování, myšlení, diagnostikuje naše úvahy, názory a díky tomu nám pak může vylepšit život tím, že například vymyslí vylepšení, nebo novou věc, nebo nám v reklamách bude nabízet to, co nás může teoreticky zajímat, vyhledávat souvislosti, dávat vše do systémů a globálně vyhodnocovat, analyzovat celé lidstvo.
A co v budoucnu?
Konec běžným dotazníkům, blíží se konec sčítání obyvatel, konec papírovým dokladům, konec peněženek a všemožného papírování. Vše bude elektronicky, díky těmto sítím. Jednou bude mít každý povinně svůj profil a vlastní ID číslo, kde budou uložena veškerá data - data z dnešního občanského průkazu, data o pojištění, o nemocech, o alergiích, které ten dotyčný má, o financích, o stavu a pohybu, o vzdělání, o vědmostech, o zkušenostech. Díky čipu, který bude mít člověk implantován už od narození a ve kterém bude uloženo to ID číslo, nebude muset u pokladny trousit drobáčky nebo složitě vyplňovat pin pro platbu kartou. Vše bude naprosto automatické, stačí přiložit čip a je to. Hmotné peníze budou samozřejmě minulostí.
Na jaký obor studia se dát? Co by mě mohlo bavit? To vše vyhodnotí počítač na základě veškěrých údajů a dá nám na výběr. Samozřejmě, samotná volba pak bude na nás, ale počítač nám může dát tip, v čem bychom byli dobří, nebo co bychom nezvládli, například psychycky nebo i fyzicky, na jakou práci bychom byli vhodní.
Samozřejmě problémy s nalezením partnera, keré je v dnešní době pro hodně lidí obtížné, by bylo jednodušší. Analýza našich zájmů, koníčků, názorů, by nám umožnila vyhledat nejvhodnější protějšek a být ve šťastném vztahu. Ovšem volba by byla opět na nás.
Stala se někde vražda? Kdo to spáchal? Vyšetřování takových událostí je konec. Díky čipu se na síť ukládá i naše aktuální poloha, tedy každý náš krok je sledován. Konec záhadným zmizením lidí, letadej, únosů, neobjasněných vražd, znásilnění. Vše se zaznamená a neomylně viníka stihne trest. Konec nákladným kamerovým systémům a lidí s opuchlýma učima sledující obrazovku. Díky čipu budeme vědět, kde se kdo nachází. Lidé tak budou v bezpečí a nebudou se muset bát v nočních ulicích měst.
Nikdy se nesmí stát, že ze nás budou rozhodovat počítače. Došlo by tak k degeneraci lidstva a jejich schopností a výkonnost by se snižovaly, a jednou nastane situace, kdy bude lidstvo myšlení potřebovat ke svému přežití.
Jediné, co počítače nikdy nezvládnou, je čtení myšlenek. Čip vždy jen pouze zaznamená a odešle informace, které se dají získat, do této sítě, nebo, chcete-li, databáze.
A jen běžní uživatelé, tedy my, lidé, vidíme pouze naše alba fotek, statusy a videa, jen to, co chceme, aby viděli i ostatní. Ostatní informace, které by mohli poškodit člověka, nebo mu ublížit na jeho svobodě, jsou automaticky tajné i pro něj samého.
Díky tomuto čipu bude svět žít v míru a bez válek. Vzhledem ke stále rustoucí populaci a méně výdajům na zbrojení bude díky tomu více peněz na výzkum kosmonautiky a lidstvo se začne stěhovat na okolní planety, třeba i uměle vytvořené.
Vše to začalo únorem, roku 2004 vytvořením Facebooku. Dnes, o 150 let později, jsme sice sledováni, ale svět je díky tomuto nápadu úplně jiný, bezpečný, klidný, pohodlný, lidé jsou šťastní, každý má své místo.