18. 12 2011 | 08.00
Ve svoji knihovnicy sem našel velyce zajýmaví arch spysú tíkajýcých se pravydel levopysu. študoval sem je asi hodinu a pak sem přyšel na to že je to vlasně ynvertovaná čeština. prosťe gramatyka češtini ůplně obráceně. přišlo my to velyce zajýmaví tak sem se do toho začet a rozhod se že napýšu schválně tak ohizdnej článek na téma tejdne. ani bich se nedyvyl,
gdibi to nigdo nedočet do konce protože uš, jenom takle psát je, pro mne velyce optížný. Řýkal sem sy, co bich tak moh napsat vo těhle pravydlech, ale nyc zvláštnýho mně nenapadlo.
Ale rád bich týmto článkem upozornyl na vjec která mně, strašně štve. A to je právje ten pravopys. Gdiš sy človjek pýše něgde nějakej článek nebo pýše komentář a vitvořý tam pravopysnou chibu je to, promně jako pjest na voko. Moje mýnění o dotičným se velyce znížý. A mislym, že y pro vječinu lydí je to známka yntelygence.
Proč ale pravopys vlasně exystuje? Je to podle mojeho názoru vyzytka, danýho človjeka. Jde předevšým o to se ňákým spúsobem presentovat na veřejnosty a na svoje okolý púsobyt vzďelaňe.
Človjek nemusý bít zrovna gényus s visokoškolskím zďeláním, abi umněl pravopys, ale základi jako třeba vijmenovaný slova bi človjek umnět mněl.
Pokud ste se prokousaly tekstem aš sem tak gratuluju, ůspješně ste překonaly 155 pravopysních chib.