Zlákalo mě vyjet si k večeru na Bertičce, ale kam?  Žádné dlouhé rozmýšlení,  pojedu k Rusáku/zajatecký hřbitov z 1. sv. války/, odtud bývá  na západ sluníčka dobrý výhled. Dojela jsem a  v tichém podvečeru mě chvíle rozjímání vrátila do dětských let...kde jsou ty časy, kdy jsem kousek odtud vyrůstala a tohle místo dobře znala ? 

Jak se tak dívám kolem a vzpomínám, v ohradě pasoucí se skot mě zmerčí a pomalu jde blíž.

S typickým funěním se popásá a pokračuje dál, o debatu se mnou zrovna nestojí

A mezitím se nebe barví do zlaté , takhle jsem to viděla...

Za pár dní ve stejný čas a  na stejném místě taková podívaná už nebyla.

Obloha ne zlatě prozářená a v ohradě nebyl vidět skot....

Jedno pírko tam u cesty ztratil nějaký pták, a to tam leží jistě i teď, možná  ještě bude, až tam znovu zavítám....