Nedávno jsem psala o svém životě ve stresu. Úspěšně pokračuju dál a nyní už se nacházím na samé hranici paniky, což není tak špatné, protože pak už je jen kousek na to pověstné dno, od kterého se dá odrazit. Jak se zvednout a začít zase stoupat k hladině už vím. Můj život je totiž jako sinusoida, stále se nacházím buď na cestě nahoru, nebo zase dolů. Celá křivka vede ale poněkud do kopce, takže by se tomuto procesu dalo říkat osobnostní růst.

Vždycky jsem četla moudré knížky, kde jsem hledala sílu a povzbuzení. Po čase mi došlo, že všichni autoři píší v podstatě o tom samém, každý ze svého úhlu pohledu. Existuje spousta všelijakých desater chytrých rad k vypořádávání se s psychickými krizemi a troufám si tvrdit, že mnoho autorů je píše z vlastní zkušenosti. Něco vyzkoušeli sami na sobě, zafungovalo to a tak se rozhodli předat své pochopení dál s nadějí, že by mohlo být nápomocné i ostatním. Když nad tím uvažuji, je docela jasné, že nejlépe zafungují rady, které si napíše člověk sám.

Tak jsem se rozhodla sepsat také vlastní několikatero. Píšu jej jako dopis od Zuzi pro Zuzi, a protože se domýšlivě domnívám, že by se možná mohlo hodit jako inspirace i někomu jinému, tvořím do blogu a nikoli do bloku.

Moudré rady na cestě života zbloudivší Zuzi od Zuzi, která se vyzná v mapě

PŘESTAŇ UTÍKAT SAMA PŘED SEBOU!

Stejně se Ti to nepovede. Ať sníš kolik chceš sušenek, vypiješ libovolné množství kávy a čaje a strávíš brouzdáním po intrnetu nespočitatelné množství hodin, nakonec Tě určitě dostihne tvrdá realita a čím déle budeš utíkat, tím bude setkání bolestnější. Štěstí a radost ze života stejně nikde venku nenajdeš. Je to pocit, který vyrůstá z nitra a nemůže Ti ho dát žádný člověk, droga ani zábava. Zastav se a nech skutečnost přijít. Pořádně si ji prohlédni. Jen to, co důvěrně znáš můžeš začít milovat a možná i měnit.

BER VÁŽNĚ SVÉ POTŘEBY a PEČUJ O SEBE!

Pořád dokola povídáš: "Mám toho všeho dost, nejradši bych se vším sekla a prospala celý den..." , ale pak obvykle následuje plouživá cesta do kuchyně ke dřezu, nebo haldě prádla na žehlení. Tak se konečně chvíli poslouchej! Nejenže víš, co potřebuješ udělat, Ty to dokonce i dokola opakuješ! Tak to konečně udělej. Stejně v současné chvíli pracuješ rychlostí šneka, zkus si tedy uvědomit, že pokud říkáš, že jsi unavená, pak nejspíš opravdu jsi unavená a potřebuješ odpočívat. Pečuj o sebe, dopřej si koupel, sprchu a pár hodin spánku navíc. Pokud to neuděláš dobrovolně, stejně za chvíli dostaneš nějakou chorobu, která Tě zůstat v posteli donutí, ale to už nebude tak příjemné.

ZAČNI MEDITOVAT A POVÍDEJ SI SE SVÝM VNITŘNÍM JÁ!

V hloubi duše víš, jak ses dostala do tohoto stavu a víš také, jak se z něj zase dostat ven. Zeptej se sebe samé v meditaci na cestu a kontroluj směr alespoň jednou za den.

PŘESTAŇ S VÝČITKAMI!

Výčitky tvoříve Tvé mysli peklo. Jsou spolehlivým prostředkem, který na dlouhou dobu naprosto znemožní cokoli dělat a cokoli změnit. Spolehlivě vysávají poslední zbytky energie a dá se na ně i umřít. Přestaň si vyčítat chyby v práci, nechuť se k čemukoli, přestaň se týrat za každou vzteklou poznámku na adresu svých bližních. Ať už jsi v minulosti provedla cokoli, zaraž výčitky, kdykoli se objeví. A nevyčítej si ani, že si nedokážeš přestat vlastní chyby vyčítat hned, protože překonat nástrahy pekelné je pěkná fuška a nejde to napoprvé.

PŘESTAŇ SE SROVNÁVAT S OSTATNÍMI!

Neexistují dva stejní lidé. Co je dobře a co špatně, co bys měla a neměla dělat, kolik bys toho měla stihnout, si určuješ jen Ty sama. Nikdo nemůže znát Tvoje schopnosti jako Ty, nikdo jiný než Ty nežije Tvůj život. Lidé kolem mají výsadní právo říkat Ti svoje názory a hodnocení, ale jen na Tobě je, zda se jimi budeš řídit, nebo ne. Často na to zapomínáš a pohled lidí kolem na Tvé konání je pro Tebe pak důležitější, než Tvůj vlastní. Zapadáš pak hloub a hloub do bažiny "musů" a "mělbychů". Je JEDNO, co si kdo myslí. Je naprosto bezvýznamné, jestli Tě ostatní vidí jako hvězdu, nebo jako úplného břídila. Vždycky budou existovat lidé, kterým přijdeš úžasná a jiní, kteří Tě odsoudí. Nejde se zavděčit všem.

MĚJ ÚCTU SAMA K SOBĚ!

Žiješ v představě, že vážit si sebe můžeš začít až, když k tomu budeš mít dostatečný důvod v podobě spousty vlastních zásluh a úspěchů. Podle mě je to pitomost. Musí to být přesně naopak! Podle všech výzkumů jsou v životě úspěšnější lidé, kteří si sami sebe váží a Ti, co sami sebou pohrdají, mají neustále problémy a jsou v depresi. Z toho jasně vyplývá, že nejdřív musíš začít bezpodmínečně mít úctu sama k sobě, potřebuješ si sebe sama cenit a teprve potom, co se sebeúctou posílí Tvé vlastní sebevědomí, je možné čekat nějaké změny.

Existence Tě stále shledává hodnou bytí na této zemi. Jsi tedy již ze své podstaty cennou součástí celé planety a celého vesmíru. Ve vesmíru se nic neděje zbytečně. Podívej jen na své tělo, jak dokonale v něm probíhají neuvěřitelně složité pochody. Nic není zbytečné. Kdo jsi Ty, abys zpochybňovala volbu samotné existence? Kde bereš tu drzost si sebe samé nevážit a chtít po sobě, či okolí ještě nějaké další důkazy, že jsi úcty hodná? Kdyby Tvůj život již neměl smysl, přirozeně bys zemřela.

ŘEKNI SI O POMOC!

Jistě platí, že pomocnou ruku najdeš na konci vlastní paže a nakonec jsi to Ty, kdo se musí rozhodovat a provádět změny. Přesto se neboj hledat podporu ve svém putování u ostatních. Nic nepotěší Tvé přátele a známé více, než zjištění, že je Ti zle a potřebuješ jejich pomoc. Nic nepozvedá lidského ducha tak jako vědomí, že existuje někdo, kdo je na tom ještě hůř a komu je možno býti nápomocen. Většina lidí se tak hned cítí hodnotnější, úspěšnější a stabilnější.

Pokud jsi se zase dostala do stavu vyčerpání, nebo paniky, pak je to nejspíš tím, že jsi notorický záchranář a snažíš se všechno zařídit sama a podporovat spoustu lidí kolem a ať se namáháš jakkoli, stejně trpíš pocitem, že se Ti to vůbec nedaří. Být Tvým přítelem je těžké, protože se snažíš být dokonalá a všechny vlastní nedostatky strategicky zakrýváš, takže nikdo nepozná, jak se opravdu cítíš, dokud nevybuchneš jak papiňák, nebo se nezhroutíš. Pokud o trošku dřív ukážeš, že jsi také jen lidská bytost, ohromě se uleví spoustě lidí. A jediné co ztratíš je část představy o vlastní dokonalosti, která je ale stejně jen falešnou iluzí.

Hlavu vzhůru a

NIKDY SE NEVZDÁVEJ!