Sophiina volba - William Styron

2. 04 2017 | 10.34

 sophie1

O čem je kniha?

Známý román od amerického spisovatele Williama Styrona je dojemným příběhem o dívce, která přežila Osvětim. Román nás přivádí do New Yorku, kde mladý spisovatel potkává na chodbě domu zvláštní dvojici. Nathana a Sophii. Okamžitě si zamilovaný páreček oblíbí a rozhodne se s nimi trávit více času. Postupně se dozvídá o jejich dramatických osudech. Popisuje, jak se Sophie dostala do koncentračního tábora, co během svého život zažila nebo jak potkala Nathana.

Co se mi líbilo?

Tohle je prostě geniální román, který si každým rokem připisuje na svůj účet stovky (možná tisíce?) nadšených čtenářů. Je to časem prověřené dílo, o jehož kvalitě nemůže nikdo pochybovat. Sophiina volba je rozsáhlý román, který má opravdu široký záběr. Autor hned z počátku rozehraje několik dějových linek, které se na konci spojují v jedno veliké vyvrcholení. Celá kniha se sestává z několika silných lidských osudů, nad kterými si budete kousat nehty nedočkavostí. Postavy v románu jsou silné charaktery, kterým věříte každé slovo, každý pohyb, každé rozhodnutí. Jsou tak realistické, až naskakuje husí kůže. 

sophi1

Sophiina volba je celosvětově známý příběh, ve kterém autor zpracoval úžasným způsobem téma koncentračního tábora, lidských vztahů, života v Americe během druhé světové války i po ní. Román se hodně dotýká i tématu sexuality, dospívání mladého muže nebo mezilidských vztahů. Není nouze o dramatično, touhu, lásku, emoce, překvapení. Je to Román s velkým R. Má silný příběh, který sice není postavený na reálných osudech, ale i tak má něco do sebe. Autor píše dosti barvitě, popisně, ale mysím si, že to ničemu nevadí. Právě naopak. Nádherně vykreslil atmosféru, lidské osobnosti i prostředí. Dokázal slovy sdělit emoce jako je třeba láska, stud, ostych, zlost, strohost, násilniská agrese, nechuť, šílenství. Dokázal barvitě popsat lidský vzhled i lidskou duši. 

sophi2

William Styron si s vámi pohrává. Neodhalí vám všechno tak, jak to je. Přehazuje si vás jako tenisák, pohrává si s emocemi čtenáře. Nevychrlí to na vás všechno najednou, ale pomalinku poodhaluje oponu. Na konci vám dá nakouknout na celou scénu a vy s úžasem oněmíte. Protože jeho vyprávění střídá různá tempa, různé náboje, různé příchutě. Číst podobnou literaturu mě neskutečně baví. Chce to čas, energii a soustředění. Ale výsledek stojí za to. Několik dní jsem žila v příběhu, žila jsem s postavami. A proto se vyplatí číst a podobné knihy hledat. 

sophi3

Co se mi nelíbilo?

Malinko mě mrzelo, že jsem dopředu věděla, jak kniha skončí. Než jsem začala číst, tušila jsem, proč se kniha jmenuje Sophiina volba. Nebyl pro mě konec knihy tolik emotivní, jako pro jiné. Taky si troufám říct, že kdybych byla matka, jistě bych příběh vnímala jinak, než jak ho vnímám teď v 19 letech. Ale i tak jsem ráda, že jsem se nenechala odradit tím počtem stran a do knihy se zakousla. Věřím, že se ke knize vrátím někdy později. Podobné knihy tak nějak přichází sami od sebe. Lidé je čtou, nedočítají, pročítají znovu a znovu, odkládají a zase se k nim vracejí. Až po přečtení tušíte, proč asi. 

Myslím si, že si své kritiky najde. Já sice mluvím jen v superlativech, ale kdybych chtěla, jistě bych na knihu něco málo kritiky vyšťourala. Pro někoho je to příběh příliš zastaralý, rozvleklý. Což je možná pravda, ale za tím vším se skrývá příběh tak silný, až vstávají vlasy na hlavě. Chtěla jsem ho poznat. A jsem tomu ráda. 

 

5/5