Dnes žádné dlouhé povídání nebude.Jen se zmíním, kde jsem malého vzteklíka viděla. Vítal nás na kraji parku Vigelanda, v norském Oslu, kam jsme si zašli prohlédnout velké seskupení nádherných pískovcových soch s výstižným názvem Strom života. Ten vzteklík tam stál na podstavci, zcela nahý, a výraz v tváři napovídal, proč se Vzteklík jmenuje. Mám něco málo retrofotek a na nich malé děti, včera jsem je prohlížela a jéje, co to vidím ? - to je  vzteklíkova podoba !

To mrně vlevo a totéž vpravo, jaksi se mu podobá !  Nebo, kdoví, možná se mu v " šíše" honí, co ho zrovna čeká...Psal se rok 1945.

To je ve sněhu malé posezení, a jenom tak nalehko ? Nezdá se, že je jim zima. To bylo zvěčněno v březnu 1949, vždyť jsem to říkala - retrofotky....