K radosti někdy postačí i málo, může to být zdánlivě obyčejná věc, cokoliv, co vás třeba baví a chcete to vyzkoušet, a tak se snažíte jak umíte. A někdo se může radovat také, aniž by ruku k dílu přiložil, tomu postačí jen když se kouká na něco hezkého....  u mne je to tak, i tak ...A teď se raduju z výsledků mé vlastní snahy, že se mi trochu hroznů letos urodilo,o to víc mě těší,  že jsem si sazenici nikde nekoupila a z  kousku "řízku" si ji vypěstovala, je to  můj malý úspěch !

Radost mám z plaménku co mi vyrostl ze semínka a rok co rok tak bohatě kvete, kvítka má prostá a to se mi líbí.

I jiřiny začaly rozkvétat, červené, žluté i fialové,  léto už se přehouplo do druhé půli, nastává jejich čas...

Ale motýlům se na květy nějak nechce, a už jsem to zjistila  proč...

Mám radost z trsu této parádní rudbecie, jak jinak, ze semínek  vyrostla, a na tyto květy rádi létají motýli, a náš kocour je na nich  drze chytá ! Jemu neujde ani letící moucha, prostě všechno to, co se hýbe, po tom všem skáče a svižně se vrhá, až  nějaké kvítí občas zlomí. Když je v akci  má celé tělo napružené, hop!  a už po kořisti jede.

A tenhle motýl měl zrovna štěstí, byl kocourovi z dohledu.

Ještě nedávno, naposled tak před třemi lety ,tady rostly okurky nakladačky , z těch jsem radost vždycky měla, ale co bylo to bylo...Takové větší pařeniště, a co jich v něm vždycky bylo!  Dnes to tam vypadá jen se podívejte

Ale nakonec proč ne? Bujně to zarostlo a samovolně, směsicí všeho možného. Nedávno s otázkou přišel Matěj -"babi, ten plevel tam překáží, nedá se tam projít"/ já vím, zkratkou k bazénu/ "nemám to vytrhat ?"  Nedošlo k tomu, ten ostropestřec, sluníčka, brutnák sléz i ta pšenice, jsou tam pěkně pospolu,hlavně ta pšenka mi dělá radost. Až přijdou žně, zralé klásky si dám do džbánku a v zimě mi budou léto jen  připomínat.