Dnes zrána jsem u jednoho malého domku zahlédla pobíhat sem a tam mladou mamku se zeleným ranečkem na zádech. A protože jsem na nedaleké zastávce chvíli postála než mi přijede autobus, krátila jsem si čas lelkováním a na tu zahrádku u domku jsem viděla docela dobře. Malý domeček, v malé zahrádce jen trávník, a z ranečku na zádech té maminy koukala malá hlavička malého dítěte. A mamča s tím prtětem jednou rukou držela malou sekačku, druhou mávala sem a tam a tou sekačkou v pohybu šmejdila stylem, jako když luxuje  koberec. Metr dopředu, a hned zpátky, doprava a hned vlevo,  dopředu a vzad, pěkně svižně, kolem dokola. A i z povzdálí jsem zaslechla, jak při tom k děťátku hovoří. A kdo ví, možná že ten trávník jenom tak, pro zábavu dítka "luxovala" a cvičila si svaly, vždyť tráva ještě dost nenarostla.

To je kousek té zahrádky když byla ještě opuštěná jako ten domeček. Kopretiny už byste v ní dneska nenašli. A je tam ještě ta pumpa? Až půjdu kolem, musím se podívat.