"Už rostou !" Přišlo mi echo od Jarmily, která má les přímo za domem, stačí jen vyběhnout a za chvíli má třeba do polévky, nebo na dobrou smaženici. S rodinkou syna jsem se vydala do lesa  také, celá natěšená, jak si má dušička zaplesá, až  uvidím jak na mě z mechu či jehličí pěkný hříbeček jukne. Jo, ty představy bývají lepší jak skutečnost. Ale co, trochu skromnosti neuškodí, já byla ráda i za tenhle úlovek, jo za ten v košíčku vpravo, i tak to bylo fajn !

Tak, teď z košíčku vyrovnat a co s tím vším? Pár houbových řízečků bylo, z růžovek a podhříbků, byla to mňamka, jen se po nich zaprášilo, ve chvilce nezbyl ani kousek. Něco na smaženici, malé hříbečky do octa a nejvíc jsem si pohrála s klouzky. Já ty kloboučky vždycky sloupnu, je to tak trochu piplačka. A dnes si z nich udělám houbové rizotto, můj muž má smůlu, on rýži nejí, ale o hladu nebude, dostane lečo s uzeninkou.

Těch hříbečků do octa zas tolik nebylo tak při jednom nakládání jsem ještě pár paprik naložila a šup s tím do sklípku, do zásob. Tak to některé hospodyňky přece každý rok dělají. Potom, jako když to najdeš

A teď tečka za mým dnešním tlacháním o houbách, jen se podívejte !

Tahle rodinka by musela mít na ty houby nůši, jen jestli už nebyly červíky skrz naskrz provrtané, znáte to!  Bylo by to škoda, to by jinak bylo řízečků, mňam, mňam...Prý je to v Krkonoších,obrázek jsem si stáhla z netu, že jsem ho tu použila se té rodince omlouvám, ale ty hřiby, to jsou fakt "kapitální kousky" , tak velký hřib jsem snad nikdy nenašla.