Nedávno jsem se tu zmínila o jedné houbě, která nám ve větším množství vyrostla na zahradě,  mezi okrasnými keři okolo vzrostlé borovice. Vzala jsem na pomoc houbařskou encyklopedii a podle obrázku a popisu jsem se domnívala, že by to mohla být  Líha klubčitá, která je jedlá.  Vrtalo mi hlavou, zda je či není, tak jsem jich pár sebrala a vydala se do Mykologické poradny v našem městě. Když jsem tam vznesla svůj dotaz, zda je to líha, jeden člen spolku vzal houbu do ruky a jenom letmo se podíval, aniž by ji nějak zvlášť důkladně  prohlížel  a z mého omylu mě vyvedl slovy: " To není líha, to je strmělka mlženka, ta roste hojně v hloučku,a je také jedlá, jsou z ní dobré pečenáče." Já na to - "i do octa by se hodila?"  "Také je ji možno dát" - dostala jsem odpověď.   No, proč to tedy nezkusit, napadlo mě. Tři větší sklenice už jsou zavařené a uložené ve sklípku. Teď je tu otázka kdo je zkusí ochutnat, no, musím to být přece já ! Ale když jsem je nejdřív povařila, tak jak se to u hub do octa dělá, tak jsem jeden kousek houby snědla, byl docela chutný, nic se mi nestalo, žiju a žádný břichabol... Tak až po čase jednu z těch sklínek otevřu a z octového láku těch houbiček pozřím víc, kdoví, možná zariskuju. Ale jen tak na závěr - v té Mykologické poradně si zapsali moje jméno i adresu, tak případní pozůstalí vědí, koho můžou žalovat....ne dělám si legraci, nic se mi nestane, přece mi poradil odborník