Ne, žádnou peřinu jsem si neroztrhla, tak peří kolem nelítá, to jen  nahoře ji rozpárali, sněhem řádně naditou.....Sypal se z ní neúnavně a všechno dole cukroval. Bylo to hezké podívání na první husté sněhové vločky, které  vítr rychleji  poháněl k zemi. Ale to mi zmařilo moje přání, že si  blejsknu "kafemlejnek" až posupí po kolejích. Byla jsem se aspoň kouknout, na pešunk mám blízko. Už jede, už jede !  - historická mašinka. Tu vyjímečnou jízdu si objednal čert, Mikuláš a anděl. Možná ten čert tam pod kotel  uhlí ostošet ládoval,  protože z komína té historické malé lokomotivy, která nám na pozdrav i zahoukala se valilo tolik dýmu, jenom jiskry mezi ním chyběly. To by nesmělo sněžit, pak by i nějaká jiskřička z komínu vylétla. Takové vlaky tu  kdysi jezdívaly, ale to už je tak dávno, tak dávno.... Pro náhodné pasažéry a hlavně děti to musel být zážitek, svézt se z města až do Křížan a zase zpátky, v takovém vlaku, který se na kolejích už nikde nevidí a navíc v takové nezvyklé společnosti

Blíží se půlnoc a tam nahoře mají po šichtě, po té námaze už žádný další sníh  nepadá, a v nočním klidu se sem tam  ukázaly  i hvězdičky.