Šly jsme se s Terkou podívat na malé stádečko koz v nedaleké ohradě, za plotem sousedů.  Kozy, kozenky, pojďte, něco vám neseme k snědku !

 

Už jste to všechno snědly, už pro vás nic nemám, tak zas někdy příště vám něco přinesem. Tak vás aspoň ještě trochu pohladím.

Tak ahóóój, my za vámi zase někdy přijdem, jó, počkejte a nebuďte tu smutné, že není žádná travička...

Babíííí pojď, ještě támhle k tomu stromu, ten tam v louce stojí tak opuštěný...

 

Jééé babííí, podívej, já od něj vidím i střechu našeho domečku !

Takových chvílí když se den vydaří, zima -nezima, by mohlo být ještě víc.....