Včera jsem zaslechla jak někde zpívá pila svou tak typickou árii, když  se kácí strom...

Zrak mě neklame, padly dvě  nedaleké břízy.

Asi někomu vadily, že musely pryč.

Často jsem je brala do záběru když jsem si Ještěd fotila, to asi proto, že stromy mám ráda a do krajiny patří.

A už jsou pryč, jedna i druhá, už se žádná z nich příchodem jara nezazelená a na podzim se nepochlubí zlatavým listím, tenhle pohled na ně, mi bude chybět...