Pádící čas už o pár dní poskočil, dnes je středa, a já se v myšlenkách vracím ještě do soboty, tam na vrchol Bukovce. Nějak nenacházím slov k vyjádření, co pro mne ten zážitek znamenal.....věřte mi a nesmějte se, když jsem se tam vydrápala, zalil mě pocit štěstí ! Byla jsem tam poprvé, a vím, že i naposledy, ale za krásnými Jizerkami to jistě nebyla poslední tečka.
cesta nahoru nebyla pro mne snadná
ale v cíli to byla už paráda
a
a dolů dostala kolena ještě víc zabrat...
Té námahy nelituju, bylo tam krásně !