Čemu dát přednost, pro co se rozhodnout ? Žádné dlouhé rozmýšlení, když mi Jarča zavolala -" co děláš ?jedeme k lesu,  chceš jet s námi?" A já zrovna byla připravená že se s mladými svezu do Kauflandu  na nákup. Jen si ještě obout boty a šup, už bych byla pryč ...  Lákavá nabídka, zlátnoucí les, tomu přece neodolám ! Odložím tašku a peněženku, rychle se převléknu a už stepuju foťákem vybavená u branky.

Bylo krásné slunečné odpoledne, listnáče zbarvené do zlatova a  pod nohama šustilo spadané listí.. Už jako dítě jsem  mívala ráda, když u našeho domu pod vzrostlými kaštany v nastlané vrstvě suchého listí jsem se brouzdala...

Zastavili jsme se na místě - u Eduardova buku, kde jsme kdysi houbařili a většinou úspěšně. Těch podhřibů co tu rostlo, to byla paráda !

Místo se změnilo, buk už tu není a i prostor za ním je vykácený, ale jiné dřeviny tu bují za staré....

Altánek na rozcestí, s lavičkou  k posezení, létům odolává a nabízí se k zastavení a malému odpočinku.

Naše cesta směřuje k Jilmové studánce.

A nedaleko od ní ji střeží tenhle vzrostlý jilm.

Les je suchý, dlouho nepršelo, tak voda tekla jen malým čůrkem těsně nad zemí.

Hned vedle ní, lavička se stříškou láká k posezení a k pokochání výhledem na probarvený les.

Cesta nás dovede zas o kus dál, k další studánce, která má studnu s vodou za dvířky skrytou.

Lesy se táhnou od Ještědu dál a dál, přes Malý Ještěd, Černou horu, Rozsochu,Dlouhou horu, Malý Vápenný, Velký Vápenný,a mnoho dalších míst. Ještědský přírodní park se rozprostírá do šířky i do dáli.

Chaloupko, kdo v tobě přebývá? Možná myslivci, nebo lesníci? Nevím, nikdo  nebyl doma.....

Bylo to prima, jasně že záživnější, než u regálů se zbožím !