První větší příval sněhu příroda jistě uvítala ale mé vzrostlé borovici uštědřil pořádnou "ťafku", ani žádný silný vichr k tomu nepotřeboval....Můj strom, si jako svůj nedotknutelný chráním, protože jsem si ho kdysi sama u domu vysadila. A pak, borovice mám ze všech jehličňanů nejraději, protože tak pěkně voní. Ale už několikrát o nějaké větve přišla, i Kyril jí kdysi ublížil, ale nepamatuji, že by ji poškodil sníh. Jaké mě čekalo nemilé překvapení, když ta  těžká sněhová nadílka z ní zvádla tři silné větve najednou ulomit. Neubránila se, moje milená, ač statná je, tak křehká je....

Tenhle pohled mě to ráno překvapil, po hustém nočním sněžení.

Že není žádný drobeček ?  Doma mi občas říkají - "no počkej, až jednou spadne, střechu nad hlavou  nám rozbije" ,ale já na ni dopustit nedám..

A když se obloha na půl dne vyjasnila, bylo lehce mrazivo ale tak krásně, taková zima by se mi líbila ! Všeho tak akorát...

Tak kdyby to takto vydrželo po celou zimu, čistý sníh a obloha azurová, bílá se s modrou vždycky snese....