I to život přináší, že člověk tropí hlouposti - jen se přiznejte, že vám by se nikdy nic nestalo? Nic takového, kdy jste si říkali, že váš rozum zůstal "doma", že se ještě neprobudil...Jen s pravdou ven, nikdo není tak dokonalý, aby měl rozum bez skvrnky....
Tak tu teď klidně a bez obalu prásknu něco na sebe, na dnešní dopoledne, kdy už jsem byla dávno probuzená a při smyslech. Venku pořádný vichr po včerejším ubrečeném dni a pár slípek už na mne čekalo. Na čistou vodu, na hrstku pšenky a nějaké přilepšení ze zbytků z kuchyně. Obléknu bundu, co mám na zahradu, nasadím na hlavu čepici, a ven z domu mizím, v jedné ruce láhev s vodou , v druhé se zbytky jídla kbelíček. .. Udělám potřebné a kouknu do kurníku, co kdyby tam bylo nějaké vajíčko? A jéje, jsou tady tři, všechny tři slípky co ještě nesou se snažily ! Hlavou mi prolétne - holky, to jste hodné, taková zima a vejce tu jsou ! A právě v tom momentě se můj rozoumek zakutálel, já vejce sebrala a strčila v bundě do kapes, jenže nešla jsem hned zpátky domů a ve chvíli je z mysli vypustila. Nasypu semínka slunečnic do krmítka ptáčkům, pak koukám, jak se vichr v koruně borovice prohání, v duchu se modlím, ať jí žádnou větev neulomí, jo ještě nasypu slunečnici do závěsného krmítka a snažím se ho umístit u střechy altánu, tam se tak nezachumelí a navíc větve jabloně jsou blizoučko. Při té činnosti se různě shýbám a na ta vejce si ani nevzpomenu....No, už to zkrátím - přijdu domů, přezuju se ve verandě a zjistím, že mám mokrou kapsu a i nohavici na stehně. Jak to ? - vždyť neprší a vodou jsem se nepolila....sáhnu do kapsy, a v tom se mi rozsvítilo. Ty blbče jeden - nahlas jsem si ulevila, kdybys přemýšlela, ta vejce do kapsy nedávala, tak se ti tohle nestalo !! Já vím, já vím, ale když chceš, výmluvu si najdeš - a ta moje je úplně jasná - mám jen dvě ruce, a pro 3 vajíčka se mi do kurníku znovu vracet nechtělo a taky že jsem spěchala abych včas uvařila, protože v tom musím fungovat jako hodinky. Ale naštěstí, odneslo to jenom jedno, co bylo v jedné kapse samotné...