Na tom světě je to jediné spravedlivé, bez rozdílu pro všechny.  Že čas nám běží, dál a dál....

Když se narodíme

 tak o světě nic nevíme,

pak přijde dětství bezstarostné

a až po něm  jiné  dějství začne.

 Pak někdo jde lehce cestičkou bez kamení

 kdy snad žádná překážka na cestě není.

Někdo jiný se den co den těžce trmácí

ale běžící čas už zpátky nic nevrací....

Nedávno jsem si připsala další "křížek", začínám si to víc a víc uvědomovat. To jediné je spravedlivé, že si ho rok co rok připíše každý z nás, na celém světě, bez rozdílu. A čím víc jich je, jak přibývají,  tak nést je na zádech je těžší a těžší...ale máš-li kolem sebe hodné lidi - milující rodinu, tak je to nakonec přece jen lehčí...A já je naštěstí kolem sebe mám.