Čas růží a moje rozhodnutí.

8. 07 2020 | 13.29

100_8357Královny květin -růže, teď hrají prim a září v mnoha barvách, aby nejedno lidské potěšily. Téměř v každé zahrádce u domů a v městských parcích jsou vidět vždy když přijde jejich čas. A když velký keř rozkvetlé pnoucí růže bohatě zdobí nějakou  starou chaloupku, nejhezčí jsou udržované roubenky, tak to bývá taková krása, která vybízí kolemjdoucí k zastavení. Tedy, kdybych kolem takové roubenky náhodou šla, bez povšimnutí bych neprošla....Mívala jsem více růží ale ze záhonu musely z jistého důvodu pryč a ty co mi zůstaly každý rok kvetou,  jediná vada na kráse jsou trny na šlahounech, které chytají za rukáv při sestříhání, o nějaký ten drápanec pak nouze není... Hodně barev a druhů čajových růží má plný záhon  sestra Jarča, je na ně právem pyšná a já nemůžu víc, než je obdivovat a i když mám cukání si založit nějakou tu  snítku po odkvětu, to rozumější vnitřní já mne od toho odrazuje. Nemám už žádné volné místo a musím i přiznat, že mne čím dál víc přibržďuje to mé nešťastné zdravotní trápení. Na přibývající věk to svádět nebudu, moje duše ještě tak stará není, ještě bych chtěla toho co mne baví  udělat hodně, ale ten vysněný kouzelný proutek ještě nemám, ani ho mít nebudu....

 

 

IMG_6277

100_8349

100_8358

Tohle jsou ty moje růže a jaké to ve mně uzrálo rozhodnutí?   Letos jsem naposledy zasila mrkev, petržel, fazolky, červenou řepu, hrách a nasázela cibuli, pár celerů,trochu  pórů, také nějaký salát, okurky,  řádek brambor, dokonce i mák, ale příští rok s tím končím !!  Definitivní rozhodnutí uzrálo právě včera, když jsem vyházela poslední kvetoucí  bramborovou nať, kterou mi na všech keřích nějaká neviditelná potvora v zemi do jedné od kořenů uhryzala. Nejdřív zmizely první zasázené hlízy, ani nestihly vyrašit ze země. Nevzdala jsem to a nasadila jiné. Vše se zdálo v pořádku, keříky brambor zdárně narůstaly, začaly kvést a zase přišla nějaká škodná. Zbytečná námaha, došla mi trpělivost ! Nechám si místo jenom na květiny, ostatní vzdávám a fakt, z lenosti to není. Ale rajčata mě pořád "brát" budou, dokud se skleník "nepoloží", to se dřív "položím" možná já....Však já si pro potěšení něco vždycky najdu, nejsem žádný škarohlíd !