Přes den mám společnost vnučky předškolačky a té pusa od samého rána jede a jede... Stála jsem zrovna u sporáku a chystala oběd,a vnučka u své bedny hraček brebentí, povídá si s koníkem a s panenkami, staví si do zatáčky dřevěné kolejnice a já na půl ucha poslouchám.  Ale tahle její slova jsem nepřeslechla a jenom jsem zírala, jakou radu, zničehonic, jen tak, všem dámám dala:

Dámy, když vám ujíždí vlak, nevěřte mu, existuje ještě auto, autobus, tramvaj, ale musíte si koupit jízdenku !