Když jsem z  okna zahlédla na zemi sedícího ptáčka, který se ani nepohnul, nelenila jsem a popadla foťák . Byla jsem od něj na půl metru, on v klidu, zřejmě očekával, že mu něco do zobáčku dám.  Tak jak to ptáčata při krmení dělají, skutečně na vteřinku zobák zeširoka otevřel. Pohnula jsem nad ním rukou a to byl konec pokoukání, odhopsal do úkrytu, pod široké listy bergenie. Tak nevím čí ptačí mládě to mohlo být, jen mě napadlo, že by  kukačka ?

A tyto dvě "ptáčata" přede mnou neutekla, protože se známe. Jednou za rok tradičně pomuchlají bílý květinový kobereček, proč by ne, když si tenhle obrázek mít přeju...