To jsem říkala včera dědoušovi a vysvětlím proč.  Už není mladík na těžkou práci, ani to zdraví není co bývalo, vždyť i já jsem na tom obdobně, už je pryč i ta doba kdy občas vrstevníci s nadsázkou říkávali: "Mládí je v tahu, do důchodu daleko..." Nechci rozebírat otázku důchodu, přiznám jen, že vám všem, co jste mladí, není co závidět...Podle konání těch "vyvolených" už bude tohle rčení pravdivé. To jsem tak nějak odbočila a vrátím se k domovu a trochu to zkrátím. Rozhodli jsem se vydláždit dvorek, není zrovna maličký.To aby vnoučci mohli bez úrazu drandit na svých  "motorkách" - tedy těch odrážedlech, pak na koloběžce, později na kole. No a taky v zimě, aby se nám lépe odhazoval sníh, aby ...no důvodů pro to sešlo se dost. A jak je u nás zvykem - žádní najatí pracanti, všechno pěkně sami. A zorvna tahleta práce je pěkná dřina a dědouš má doslova "naháňku".  To se tak u nás říká - když si někdo nějakou takovou věc usmyslí, jde za tím i kdyby hromy a blesky lítaly...A to je dědouš, někdy v něčem i já...Takže se kope, měří a rovná, těžké obrubníky tahají a usazují, pak přijde dlažba, práce jak  "na kostele".....A dědouš nepočká až přijde synek z práce, rube a rube, jako posedlý....i já se jak mohu připojím. A dneska je ošklivo skoro mám radost, nevěříte? Kdyby tak pršelo ! Žádná robota, trochu by si odpočinul, nic se nemá přehánět.  Ale jak říkám - už teď má naháňku....

Pěknou neděli přeju všem.