Obloha v azuru a sluníčko hřálo, ta první podzimní sobota lákala k výletům do přírody. To by bylo bezva...na to však holka zapomeň, snad někdy jindy vytáhneš paty z domova. Co se dalo dělat, na prvním místě byla v plánu zase jen práce. Jasně, že jsem vařila a také koláč pekla, mužští zase vyklízeli kůlnu, jejda, tam bylo zase krámů ! Co se tam všechno vešlo -  zahradní nářadí, bedýnky a kýble, stará okna a dveře, hromada prázdných jutových pytlů, krmení pro slepice, cirkulárka, šrotovník, sekačka, sněhová fréza -to už by stačilo, nebo mám ještě pokračovat?  I když tu kůlnu proti vetřelcům pečlivě zamykáme tak najednou koukám, že je to houby platné.....

Tuhle maximrkev jsem si tam uložila, že ji dám na naši zahrádkářskou výstavu, jen skulinka stačila aby se protáhl ten malý host nevítaný !  Pěkně se nadlábnul a mrkev mi zdevastoval. Jen počkej potvůrko, zahájím boj...

Přece jen se pochlubím na výstavě, ještě jsem v záhoně dost mrkve měla.....

taky pár celerů do polévky

ještě poslední rajčátka  ve skleníku, a že jich tam vyrostlo požehnaně...

tohle mám poprvé, plody jsou jedlé, druh nějaké mochyně nejspíš to bude,dávám ji k rajčatům do salátu, pěkně s cibulkou, jablíčkem dohromady, osolit, přisladit, opepřit, zakápnout olejem a maličko octem - mňam, mňam, to vám je dobrota...

nebo je libo rychlobuchtu co fofrem jsem ke kávě upekla?  Pryč od jídla kouknem se po kytičkách, ještě některé pořád kvetou.

I ten motýl si sluníčka na kvítcích vychutnával....

ještě to barvami pořád hýří

Tak místo výletu prošla jsem zahradou, omyla mrkev, celer i petržel a ke strouhání všechno si připravila, něco plevele ze země vydobyla,a pak se pustila do dalšího...sakriš, že vás tím otrávím ? Už toho nechám....

Jak se vám líbí ten malý zahradníček, toho jsem od Jarči před týdnem dostala, i jméno už má a prozradím vám , že je to Venca Podzimek