Nedělní odpoledne, sluníčkem prohřáté, lákalo na výlet.  Krátce nás navštívil bratranec z Prahy, a že se na vrchol Ještědu vypravíme.  Měli jsme málo času, pouhé dvě hodiny, tak co s tím? Bylo by prima vyjít si lesem a cestou pro všechno krásné mít oči, uši a srdce otevřené.....Nedalo se tedy nic dělat a tak jsme jeli lanovkou. Za čtyři minuty jsme byli nahoře a tam se celou hodinu dívali  a dívali. Maličké zklamání přece jen bylo-mlhavý opar v dáli, který překrásný výhled na široké obzory pokazil. Ale i tak ta pouhá hodinka dívání stála za to. Liberecká kotlina je malebné místo, krásný je celý kraj na všechny strany a Ještěd je náš, Ještěd sem patří.....

                                      

                                      vídám ho z domova jak k nebi se vzpíná

                                     

                                     

                                     a teď už jsme nahoře, pod vrcholem

                                    

                                   

                                   tady to vypadá, jakoby se lanovka zastavila o břeh, je to jen klam, ještě pár metrů a už je v cíli

                                 

                                 a teď bude pár pohledů do krajiny

                                 

 

 

                                 

                                

                               

                              

                              

                             

                               

                             tady skupina polských dětí vesele švitořila, o čem asi přemýšlí, ta dívka zadumaná?....

                              

                            ještě se ohlédnu a jedem dolů...

                           

                            byl to  "bleskový výlet", ale i tak se nám vydařil....