Zatím tu ještě velím já, střídavě dává najevo jedna stará hnědá, jedna strakatá a jedna černá slípka, tři kámošky, které do jara měly svůj kurník i výběh jen pro sebe. A teď, už tři měsíce, mají novou a stálou společnost. Už starší dámy a mladice, dlouho jim trvalo, než si na sebe zvykly. Pravda, nejdřív jsem je měla delší čas od sebe oddělené, koukaly na sebe přes plot, jak přes mříže, bylo nutné je nechat zavřené, bez většího rozběhu, prostě slepičí vězení.  Když jsem je po čase k sobě pustila, tak klovanců dostaly bezpočet, to aby věděly, kdo je tu pán !  S večerem, místo do kurníku na hřad, nahoru na plot sedaly, tak takhle holky ne, vždyť by vám přes noc škodná krev vypila !  Křidélko přistřihnout a bude po starosti... Už staré dorostly, už jsou to slečny a mají se k světu čile. Na hřady sedají, jsou učenlivé, už i vajíčka některé nesou. Jak jim mám vysvětlit kam? Kukaň je dost velká pro všechny - ale snesou ho v kurníku do rohu, kam se já snadno nedostanu ! No, co, snad časem zvyknou si, teď si s tím poradím. Kdyby ho "zašily" někde za cihly ve výběhu, to bych je hůře hledala. Ale proč o nich tohle píšu, obrázky napoví mnohem víc. Měla jsem foťák sebou na zahradě, a zrovna v ruce, když jsem jim salát hodila....

Jó, čerstvý salátek, ten máme rády !  Tady jsou všechny, najednou....

Taková dobrota do zobáčků, kdo si víc pochutná ? Jen se podívejte....

Mazejte pryč, vy mladé vetřelkyně, však i tu poslední odženou....

Tak už se to podařilo, jen pouhá chvilka stačila...

Jak jen to jde,i  ty mladé se snaží, aby se na ně trochu té dobroty dostalo...

A tak tři hamounky přece jen vyhrály ! A co kdyby byl kohout ? Ten by jim ukázal, kdo je tu pán ! To by všechny slepičí holky stály v lati, to by asi koukaly !