Dnes si musím splnit to, co jsem chtěla už včera, dnes to musí jít....takové skromné přání mám - chci si vyšlápnout k lesu, půjde to dneska? Musí...!  A jak se říká - i kdyby čert na koze jezdil !  Jasně, můžete říci, co ti v tom brání, a ono fakt brání tak hodně a často, nechci tu dokola opakovat  Je hezky, sluníčko si vyšláplo na oblohu, zrovna tak, jako včera.  Jo, včera, to byl také hezký den. Byla jsem s Matějem alespoň na zahradě, však je tam pořád co dělat. Než napadne sníh a to nehezké, milosrdně bílým hávem nezakryje. Tak jsme se s Máťou pustili do dlouhé škarpy podle sousedovic plotu, že ji vyčistíme od listí. Kolečko, lopatu a zahradní nůžky a jde se na to. Musím se pousmát, byla by na nás asi podívaná ! Pajdavá babča a pomocník klučina !  A  opodál slípky, které jsme pustili,aby si trochu pohrabaly. A Máťa pomáhal, musím ho pochválit, to tedy jo. Ale pusu nezavřel snad ani na chviličku, mě to však nevadí, jsem zvyklá... "Babí, podívej, babí koukej, babí mám to ostříhat...?" Najednou  -"babíííí, jsou tu zas pávi, podívej!"  No jasně, přilétli, po dlouhé době, znova. To asi slípky je zlákaly. A ti nezvaní návštěvníci jim nejdřív vyzobali všechno to krmení co jsem slípkám dala a pak se procházeli kolem, jako doma. Zahnat se nedali, až po delší době když je to omrzelo, vzlétli a přistáli až nahoře na střeše domu,škoda, že jsem zrovna neměla foťák v ruce. Bylo to, jako když letí nějací draci, napadlo Matěje....

Jak se pávi objevili, vzaly slípky roha, zmizely ve křoví.

Tak dneska pávy honit nebudeme,ani na zahradě  nebudeme dělat nic,  dneska jdem do lesa, dnes to musí jít, musí, musí......