Lidičky, venku je tak krásně !  Ač  je u konce prosinec, po sněhu ani stopa, jen na okolních kopcích se drží a nad hlavou je bez mráčku blankytná klenba,  radost pohledět !

Opravdu, nádherně modrá, po řádce šedivých dnů je takový pohled pomalu lék !  No jo, a já si můžu vykoukat oči, ale nějak to nezabírá, sakriš ...!  Jako naschvál, dusí mě rýma, v krku mám knedlík a ztratila jsem hlas !  Když už, tak už - jako naschvál....