Tak tenhle obrázek jsem si vypůjčila od kohosi neznámého, přišel mi v emailu a je tak výstižný ! Copak  asi ta číča vyhlíží, určitě jaro, tak jako já a jistě i vy.....A místo toho se sype další nový sníh, doufejme, že už je to ten poslední.

Mne by to nemělo nijak rozházet, od zítřka budu mít jiné starosti, ale až  to pomine a já to vše překonám, také si přeju zase vidět, jak se příroda probouzí, jak nabírá sílu, jak se opakuje těch prostých zázraků koloběh. Dala jsem si za úkol, že i tak sazeničky rajských a pár pálivých papriček si na okně předpěstuju, tak jako každý rok. Už jsou v kelímcích od jogurtů, tři druhy mám, poctivě označené.  A než se vrátím domů, jsem zvědavá, o kolik ,při péči rodiny,ty sazeničky povyrostou...

Rok co rok, touto dobou, je plný parapet v kuchyni, jinak to prostě nejde. Ale ve finále - není nad rajčátko, pěkně červené, čerstvě utržené....!

Já si tu básním, o tom co bude, ale venku leží ten nový sníh, že je ho zase dost, důkaz je tady !

Tak vám posílám jen sněhový pozdrav,Renátce, Jarmilce, Miládce,Daně, Kerii i Hospodyňce,prostě vám všem, co ke mně sem, zas někdy rádi přijdou...

A až vykoukne sluníčko a bude to jaro, všichni si krásné dny ve zdraví užijte