Tři ledoví muži se už dostali ke slovu a aby se neřeklo, už k nám jen tak zlehka promlouvají...

Ale já mám tři muže, co nejsou ledoví, i když dva z nich se v těch "ledových" narodili.Jsou všichni jedné krve, a všichni májoví ! Otec senior, tatík junior a jeho syn, to se nám to sešlo, za sebou a pěkně pohromadě. A že nás je pohromadě i takhle dost, tak to se musí oslavit. Včerejší den byl už v plánu, ale vrtkavé počasí tak trochu nepřálo, i když jsme pobyli venku. Ještě že máme ten altán, byli jsme před deštěm schovaní, ani šipky jsme si jako vždy hodit nemohli, jaká škoda....Komu to vůbec nevadilo, že občas prší, to byli kluci. No co, nač máme pláštěnky, že jo ? My jsme si zábavu našli ! Křídami malovat po kůlně, později po dlažbě dvorku,  no a ruce a bundy měli jsme zapráskané, no co, pračka to prádlo vypere, že jo?

Chvíli přestalo pršet a Kryštůfek se raduje - babíí, koukej, je mi pět ! Pojď si s námi zakopat mičudu,  s těma holema nám uděláš branku....

Pravda, kluci pak vepředu před domem kopali a míč jim do kytek lítal, já v tu chvíli foťák neměla v ruce a tak jsem raději nekoukala, po čem mi kluci v dřevinách šlapou, s takovou vervou do míče čutali, až byli zpocení oba.

Ale poměnky, ty mi nezdupali, ty se krčily v koutku

A všechno co mohlo, tak kvetlo, je přece máj, ať si jak chce prší !

Rozkvetl i ten něžný amarylis za oknem.

A dobré masíčko na grilu také bylo, vše bylo fajn, až na to počasí !

Mně se tu líbí, já domu nechci, povídal malý oslavenec Kryštůfek.