Ona zapíchne klacek a ten roste, zaslechnu občas, a musím se pousmát.  Ohó, zas tak snadné to není, i když je to jako sázka v loterii - má snaha vyhraje, nebo prohraje ? A tak jak mnozí v sázkách pokušejí svoje štěstí, tak i já se pokouším o výhru.  A  když jsem úspěšná, žádné tisíce, žádné miliony - jen když se kdejaká větvička zazelená, jen když vyklíčí neznámé semínko, to je pak ta moje výhra !  A věřte, radost mám velikou, a nikdo mi nezávidí, že jsem k úspěchu tak lehce přišla....

Mám dilema, kam s ním... Tedy s tímto stromečkem, asi jsem se tu už někdy o něm také zmínila

Jednou mi Hanka přivezla tři větší semínka v krátkém a širokém lusku. Našla ho pod jedním stromem v Plzni. Prý budu vědět co to je. Jak bych mohla, když jsem takový nikde neviděla a tak jsem nejdřív pátrala, co by to mohlo být. No, zkrátím to, prostě se podařilo, i skutečný název znám, ale česky je to nahovětvec dvoudomý. Tak za dva roky semínko vyklíčilo, a ne jedno, ale hned dvě. Pyšná jsem byla, to se ví, jako ten Mičurinec jsem se tím úspěchem "prsila"

A tak dva stromečky už  šestý rok opatruju, na zimu zahrnu s nádobou do kompostu, aby měly nohu v teple a nepomrzly i když jejich domovina je v Kanadě. No jo, ale co dál, do nekonečna to  takhle nejde  a přemýšlím o tom, kam je "upíchnout". Dvě, tři místa  mám teď v plánu, ale na mé zahradě to místo nebude. Ono tam totiž už díky mně ani žádné není, jo, je to tak....