Každé ráno , před osmou, vodím prvňáčka Matěje ke škole a na cestu nám stačí tak deset minut.  A pak před dvanáctou, stejnou cestou mašíruju znovu....Tedy nic tak zvláštního, ale přece jen ta ranní cesta jednu stinnou stránku  má. Jsou to auta, většinou samé větší "káry", a chodec se musí mít na pozoru, oči na šťopkách! V tu dobu je provoz jako na autostrádě, zarostlé příkopy, chodník žádný, teď se ještě vyhneme, ale co v zimě, až budou sněhové bariéry ? A vůbec, kam se tak žene v obou směrech, jedno auto za druhým ? No, ke  škole a zas od školy  letí tou naší ulicí zpátky, řeknu vám, venkov a takový ruch ! To rodiče svá dítka do školy vozí, to je ten novodobý trend. Já vím, auto je rychlé, žádné zdržování, ubírá starosti a jistotu dodává, že dítko je v pořádku ve škole. Jenom ten jejich spěch, samý spěch, zdá se mi někdy až bezohledný - chodče uhni, nepřekážej, no nevím, kdy nás něco nakonec přejede....Jen tak si udělejte obrázek - volnou chůzí ke škole,za deset minut času, nás v obou směrech minulo přesně 42 aut !!!

Takhle se Matěj připravoval v létě, jenom tak, na zkoušku. Dnes už je školák, bere to vážně, zatím si přinesl jen samé jedničky.