Dnes se mi do rukou dostala knížka, kterou její majitelka dala mému vnoučkovi do sběru.  Nedalo mi, abych si ji celou neprohlédla, je o spartakiádních vystoupeních na Strahově, v roce 1980.  Když jsem v ní listovala, s trochou nostalgie se mi vynořily vzpomínky , jak i já jsem tuto atmosféru vnímala jako cvičenka, když se při nástupu na strahovský stadion, plný kulatých a přesně umístěných značek, dalo do pohybu na tisíce cvičících žen, a pak ten soulad všech těl při cvičení za výstižné a krásné  skladby Vltavy od Bedřicha Smetany.  Ale to bylo v roce 1975 když jsem na Strahově stála podruhé a už jsem to více, možná i s hrdostí prožívala, než v roce 1960. Tehdy naše třída ze střední školy cvičila bez vyjímky povinně, ještě dnes si náš cvičební úbor jasně vybavuju, ostatní z toho už  setřel čas. Já vím, v dnešní době spartakiády někteří lidé odsuzují, ale já jsem ráda, že jsem se mohla zůčastnit a ta chvíle, kdy jsem stála na spartakiádní značce se mi trvale vryla do paměti.....

Tak ještě něco z té knížky, kterou jsem prohlížela.

Je to jen zběžně ofocené, ale možná to někomu také připomene,  že taková hromadná vystoupení představovala téměř úchvatnou, barevnou přehlídku zdraví, radosti a zdatnosti. Je škoda, že těm spartakiádám dávno  odzvonilo, myslím si,  že by se  v dnešní době  žádní nadšenci už asi nenašli .....