Nakoukla jsem do malé zahrádky pod okny jednoho domu a jen jsem zírala, skoro závistivě, že takové lilie nemám !

Jak jen to Jarčo, sestřičko moje, jak jen to děláš? Taková paráda ! Já vím, s láskou, s láskou......

Bělostné lilie a vzpomínka je tu zas....v malebné libické vísce, snad v každé zahrádce kvetly, vysoké, voňavé, krásné.....dávno je tomu, vše odvál už čas.

A v jiné zahrádce aspoň  růže teď kvetou, ty nejsou Jarušky, ty jsou jen moje.