Včera byl soused v lese a přinesl košík hub. Matýsek žadonil-"dědečíčku, půjdeme taky? Já bych chtěl." Dědečíčku-ne, není to překlep, Matěj tak dědovi občas zalichotí a dědouš je pak v sedmém nebi. Tak bylo rozhodnuto. Nazout si holinky, jistě bude  v lese mokro, namazat se  repelentem, co kdyby dostalo chuť nějaké klíště...Košík a nůž, jablko k svačině a hurá k lesu ! Také jsem trochu chtěla zahnat myšlenky, které se vracely k té vší zkáze po sobotní povodni v tom našem kraji. Matěj byl hrdina, jak velký okruh lesem ušel, ani jednou nezafňukal, že ho nohy bolí. On do lesa rád, tak jako my, měli jsme prima parťáka...

 

s dědoušem na cestě

i v lese bylo znát co voda napáchala,cesty byly s nánosem bláta a plné kaluží

voda z cest naplavila do lesa i spoustu drobného kamení

vidíte nějaké houby, já tedy ne, tak kdepak je soused našel ?

chvilička oddychu a košíček prázdný

ale kdo hledá, ten přece najde....

a už jdeme zpátky a čeká nás překvapení

přes cestu se z kopce valí pěkný proud vody, ale my máme holínky tak přejdeme

a tady další voda, nenaberem si ?

nakonec dědouš Matěje přenesl a já svůj foťáček schovala, škoda, za chvíli za námi přenášel na zádech jeden postarší pán zřejmě svou ženu, no to by byl snímek!

 jako kdyby čert Káču na zádech nesl, ale uznejte, že to byl frajer?

a to už jsme doma a Máťa mi říká: " Babí,babí, ten jsem našel já!" No, a čistit jsem musela sama, dědouš tu práci odmítá..Ach,jo....