Mám plnou krabici vánočních přání a i ty letošní si k nim přidám, občas mne přepadne nostalgie a já se v nich jen tak přehrabuju a tak nějak vzpomínám na upynulý čas.....Dnes klasická přání na pohlednici ručně psaná válcují tak rychlá spojení, že přáníčko dojde rychlostí blesku, nebo než bys řekl švec !   Možná jsem jednou z těch staromilců, ale poštou zaslaná pohlednice mi přijde víc od srdce... To  pošťák musí častěji vyskočit  z auta/ kdepak jako dříve, by dům od domu šlapal s naditou pošťáckou brašnou/ a vhodí do schránky jedno, dvě přání a třeba druhý den další, i když podle razítka se cestou přáníčko někdy loudá, než dojde do cíle....

 Milých pohlednic přišlo zas dost.

A jaké že byly ty moje Vánoce? No, dneska už je zase všední den. Jasně že radostné, veselé a  pohodové, takové jaké mají být !

A jednou v roce, tedy včera, ještě na Vánoce, jsem si tu pohodičku v klídku náležitě užila....