Lípa je krásný strom, o tom není pochyb.. zřejmě i proto, je to náš "státní symbol" a strom státem chráněný ... její vůně, která mě minulý týden ovanule, a ač jsem "vyléčený alergik" mi nic neprovedla, mi připoměla prázdniny pravidelně prožívané u babičky a dědy v jedné malinké vesničce nedaleko Znojma. Hned naproti jejich domu, přes silnic, po které zpravidla projely dva pionýry, tři tetky na kolech a sem tam nějaký ten traktor nebo kombajn za den, (pokud nebyly zrovna žně), je lip několik. S mojí tetou, která není o moc starší než já a asi i proto jsme si byli vždy dost blízcí, jsme za dob jejích studií pomáhal já a moje sestra lipový květ česat a sušit... Včelky bzučely, lípa voněla a půda, na které jsme sušili, se velice pozvolna zaplňovala... den za dnem to na oné půdě vonělo víc a víc, úměrně tomu, jak květy z lip ubývaly :) Nicméně lipový květ v pytlích přibýval velice pomalu a oněch několik o málo více než deset desítek Kč za kg sušeného lipového květu, které mi na začátku přišly ohromující, byly nesnadno vydělané peníze...

Další vzpomínka související s lipovým květem je na mého dědu, který choval několik včelstev a když kvetla lípa, vždy bylo dost medu na stáčení... No a že lipový květ je jeden z nejlahodnějších (a tudíž i můj nejoblíbenější), ví kde kdo :)

Související článek: Letní déšť a vzpomínky