Už ani nevím kolikátý víkend trávím u mamči "v novém" bytě, kde vypomáhám s úpravami a zabydlením se. Né že by mi to nějak extra šlo, ale baví mě to a přes veškerá možná úskalí výsledku bývá dosaženo. Včera jsem zrovna vrtal mimo jiné konzole na záclony.

Stojím si na rádoby židli z překližky (při váze přes 90 kg) s vrtačkou v ruce, hmoždinkou v druhé a šroubem v zubech. Maminka odmítá odklízet věcičky z širokého okolí parapetu na které zcela jistě dopadne nemalé množství prachu.  Povolává bratra s vysavačem, který má zachytávat většinu nepořádku již během vrtání. Práce tak na pět - deset minut.

Z druhé strany bytu se ozve:

"Já ale teď fakt nemůžu, mám úplně brutální hlad!"