ili, byli bratříček a sestřička. Jednoho dne vzal bratříček svoji drahou sestřičku za ruku a řekl: "Od té chvíle, co nám zemřela maminka, nastaly nám zlé časy."
Časy naštěstí nenastaly zlé, s realitou jsme se museli smířit. Srovnáváme se s ní každý sám, každý po svém. Je smutné, že jsme se nespojili, ale rozdělili. Je zejména smutné, že společně "nemůžeme" sdílet radost ze štěstí našich dětí...
Navzdory tomu, že s námi nechce mít nic společného a pravdu překroutila do podoby sobě z pochybných důvodů vyhovující, na což já po roce marného snažení reagoval zarytým mlčením, chtěl bych jí alespoň virtuálně popřát ku příležitosti 30. narozenin vše dobré, pevné zdraví, rodinné štěstí a životní nadhled.