Čtrnáct dní v Saúdské Arábii. Většinu času jsme šnorchlovali, ale podívali jsme se i do hor.

V mapě jsou navštívená místa přístupná zde. Jsou to záznamy z mých hodinek, takže to jsou místa, kde jsme šnorchlovali a chodili na vycházky. Především u šnorchlování je zajímavé si přepnout zobrazení na letecké, protože jsou pak hezky vidět korálové útesy, u kterých jsme byli.

Když jsme si koupili letenky do Saúdské Arábie, přejmenoval Honza naši whatsappovou skupinu na Kamenování, čímž přidal další článek do řetězu Jaguáři – Žraloci – Hurikány. "Vždycky se přece jmenovala podle toho, co nás na dovolené může zabít," psal k tomu.

Chamonix strávila v Saudech poslední rok a před svým návratem do Česka si tam s námi udělala dovolenou.

Na první čtyři dny nám domluvila plavbu lodí ke korálovým útesům u Yanbu, což bylo ještě mnohem lepší, než jsem čekala. Loď jsme měli sami pro sebe a Hassan byl ohromný sympaťák, který nás bral na skvělá místa a nic pro něj nebyl problém. Navíc jsme s ním já a Ivana absolvovaly své první přístrojové potápění během dvou (poněkud hlubších) discovery divů, které nás zavedly až 27 metrů pod hladinu.

Další čtyři dny jsme strávili na jihu na ostrovech Farasany. Tam odtud se nám nepovedlo odjet ten den, kdy jsme chtěli, protože nám na trajekt nevzali auta, ale nakonec jsme se odtud dokázali dostat, takže tam nebudeme žít.

Poslední dva dny jsme projeli hory, které jsou mnohem vyšší, než jsem si myslela.

Byla to moc hezká dovolená.

 
Přivézt si držáky na mobily s navigací byl dobrý tah

Fakticky o Saúdské Arábii

Země: Saúdské Arábie
Dobře, tohle je trochu komické, ale stejně to musím napsat. Protože těch rozhovorů jako přes kopírák jsem měla s různými lidmi několik:
"Saúdská Arábie je skvělá, tam jsem nedávno byl."
"Nebyl."
"Letos jsem dokonce vzal do Dubaje na prodloužený víkend rodiče."
Takže: Je to Saúdská Arábie. Spojené Arabské Emiráty s ní sousedí na východě.

Jazyk: arabština
V Saúdské Arábii se mluví a píše arabsky, ale docela jsme se dovedli domluvit anglicky nebo pantomimou – anebo se do věci vložila Chamonix a tlumočila.

Hlavní město: Rijád
My jsme ale letěli do Jeddah (Džiddy), která je od Rijádu vzdálená 850 kilometrů. Naše nejsevernější místo (Yanbu) bylo na 24,5 ° severní šířky, zatímco nejjižnější (Jizzan) na 16,5 ° severní šířky. To je od sebe 900 km. Saúdská Arábie je velká.

Měna: rijál (1 SAR = 5,47 CZK)
Hotovost jsme měli hlavně kvůli platbě čtyř dnů na lodi pro Hassana (a návštěvám pneuservisu), jinak se dalo skoro všude platit kartou. Jen párkrát se nám stalo, že sice měli terminál, ale jen pro saúdské platební karty.

Víza: ano
Do Saúdské Arábie smí turisti teprve od roku 2019. O turistická víza se žádá elektronicky, po odeslání mi přišlo potvrzené do hodiny. Stála mě 2350 Kč (Visa Fee 300 SAR, Insurance Fee 95 SAR, Associated Transaction Fee 7,21 SAR). Jejich vyplňování bylo disciplínou samo pro sebe, protože na každou stránku byl časový limit deseti minut, a to včetně focení pasovky nebo googlení různých anglických termínů pro náboženské poutě. Mimo jiné je tam zaškrtávací políčko, že si je člověk vědomý, že za pašování drog může dostat trest smrti.

Léky: s formulářem
Na to jsme byli upozornění při vyplňování víz, že je potřeba vyplnit formulář o lécích, které si s sebou chcete do Saudů přivézt. Protože jsem tam jela s angínou a antibiotiky, tak jsem projevila snahu - jenže jsem zjistila, že jsou ty stránky výhradně arabsky, a tak mě to rychle přešlo. Nikdo nás v tomhle ohledu nekontroloval, ale přesto bych si hodně rozmyslela, kdybych si s sebou chtěla vozit opiáty nebo něco jiného, z čeho jdou vyrobit drogy.

Trest smrti: ano
Saúdská Arábie je jednou z nejrepresivnějších zemí, kterou jsem navštívila. Podle tohohle článku loni popravili 347 lidí, z čehož byla větší polovina cizinci. Nejčastějším obviněním jsou drogy, ale samozřejmě tam jsou i protesty a podobně. Zároveň se za krádeže sekají ruce, a tak jsem se celou dobu vůbec nebála okradení a ani jsem si moc nedávala pozor na věci. Ještě před pár lety se popravovalo sekáním hlav na náměstí v Rijádu, ale protože se před Expo 2030 snaží působit Saudská Arábie prozápadně a otevřela se turismu, přesunuly se popravy někam do pouště.

Víkend: pátek a sobota
Úplně nevím, co si o tom myslet, protože náš první pátek bylo zavřené úplně všechno včetně většiny benzínek, zatímco druhý pátek vůbec nic. Ale je dobré s tím počítat, Saudy jsou hodně náboženská země. 

Teplota na přelomu ledna a února: různá
U Yanbu bylo přes den 25-30 °C, ale na moři foukal chladný vítr a slunění na lodi u mě doprovázela skoro pořád husí kůže. Moře tam mělo 24-26 °C, což bylo chladné i s mým zbrusu novým dlouhým 3mm neoprenem – málokdy jsem vydržela ve vodě dvě hodiny v kuse. Na Farasanech bylo kolem 30 °C, ale protože foukalo, bylo příjemně na běžné bytí. Voda tam byla teplejší a v neoprenu mi zima nebyla, ale bylo zvláštní, že byla různě teplá na různých místech ostrovů.

Elektřina: britské zásuvky
S elektřinou problém nebyl.

Trajekt na Farasany: zadarmo
Zadarmo alespoň finančně, ty šedé vlasy už Chamonix nikdo nevynahradí. Místa na trajektu není možné rezervovat online, a tak jsme se pokaždé vypravili do officu v přístavu. V tom farasanském ale byli mimořádně zmatení, a tak jsme dostali jízdenky pro sebe, ale už na nich nebyla garantovaná auta, a na loď jsme se prostě nevešli. Odjeli jsme až další den díky neodbytnosti Chamonix v officu a rukou dopsaným "car ok" na jízdenky řidičů.

Nejvyšší hora Saúdské Arábie Jabal Soudah měří 3015 m n. m. Byli jsme od ní jen kousíček - autem jsme pohodlně vyjeli do 2800 m n. m.
(fotila Ivana)

Fakticky o naší dovolené

Termín: 24. 1. – 7. 2. 2026
Ramadán letos začíná 17. 2. 2026, ten by bylo v Saudech nepříjemné trefit. Byla jsem tam s Ebříky, Chamonix a Medvědem.

Styl: šnorchlování a táboření
Protože jsem si do chladné vody pořídila neopren, převážela jsem z Česka do Saudů už dokonce pět kilo olova na zátěžový opasek. To byla čtvrtina váhového limitu. K tomu jsem měla bójku, ploutve, masku a šnorchl a taky stan, spacák a karimatku.
Byla jsem zvědavá, jak to celé dopadne, protože jsme po šnorchlování potřebovali sušit věci (hlavně neopreny), aby nezatuchly, ale to se ve stanech těžko dělá. Nakonec se ale dobře sušilo přes noc na autě - na ostrovech pořád foukal vítr, a tak jsme měli konce rukávů a nohavic cvaknuté do dveří.
Ještě víc jsem byla zvědavá na dobíjení baterií do foťáků a světel, protože jsem byla schopná denně prošnorchlovat dvě baterie do foťáku (z celkem čtyř) a za noční šnorchlování vypotřebovat celou baterii ve světlu. Oblíbili jsme si ale ve městě jednu restauraci, kde si i oni oblíbili nás a neměli problém s tím, když jsme si tam během jídla postavili kolem zásuvky malou přečerpávací elektrárnu.

Finance: celkem jsem zaplatila 34.000 Kč
Letěla jsem s tureckými Pegasus z Prahy přes Istanbul. Ty lety jsou překvapivě krátké ( PRG-SAW 2,5 hod a SAW-JED 3,75 hod) a letěli jsme malými nepohodlnými letadly. Letenka mě stála 11.500 Kč.
Čtyři dny šnorchlování na lodi v Yanbu domlouvala Chamonix. Bylo to to nejlepší šnorchlování, jaké jsem zažila, a velký podíl na tom měl Hassan, který vybíral korálové útesy, po kterých nás vozil. Loď vyšla celou skupinu na 6000 SAR. Navíc jsem s Hassanem dvakrát absolvovala discovery dive, který byl každý za 350 SAR (a stál za každou korunu).
Za jedno auto včetně druhého řidiče jsme platili na dva týdny 13.500 Kč. Auta jsme měli půjčená dvě, protože nás bylo pět a měli jsme opravdu hodně krámů. Benzín sám o sobě byl levný.
hotel Jeddah: 110 SAR / os. / 1 noc
hotel Yanbu: 400 SAR / os. / 5 nocí
hotel Farasany: 90 SAR / os. / 1 noc
hotel Abha: 33 SAR / os. / 1 noc
Zbytek nocí jsme spali ve stanech.
Výdaje a vzájemné dluhy jsme spravovali přes tenhle dlužníček.

Auta: dvě
Bylo nás pět, a tak jsme si půjčili dva Yarise. Oba už od začátku hlásily špatný tlak v pneumatikách, což Medvěd s Chamonix vyřešili hned první den a my s Ebříky až po týdnu, kdy začalo být kolo viditelně povadlé. Náš Yaris měl navíc nefunkční autonabíječku, což bylo naprd, protože auta na výletech využíváme jako lokální elektrárnu.
Auta jsme si půjčili od Sixtu. Benzín stál mezi dvanácti a třinácti korunami za litr.

Nemoc a zranění: ano
Týden před odletem jsem dostala angínu. Když si primářka chtěla vyfotit můj ukázkový krk do školicích materiálů, vyměnila jsem to za příslib vyléčení do odletu. Antibiotika jsem dobírala ještě v Saudech během šnorchlování, ale naštěstí se to projevovalo jenom únavou a zadýchaností.
Pár dní před koncem dovolené mi při šnorchlování naprasknul meniskus v mém neustále chromém koleni. Tím jsem skončila se šnorchlováním - ještě jsem to jednou vyzkoušela bez ploutve, ale bylo to moc rizikové. Naštěstí už jsme u moře končili a přesouvali se do hor, kde jsme se pohybovali převážně autem.

Mobil: he he he
Loni jsem si koupila nový cestovní mobil, protože starý už neaktualizoval OS a některé aplikace na něm nefungovaly. Ale nějak jsem nezohlednila cestovací potřeby, takžeeee... nemá slot na datovou kartu, nemá výstup na drátová sluchátka a nepodporuje e-SIM. Takže jsem internet brala od Chamonix, která měla neomezená data a cestovní wifi.

Kvůli neoprenu jsem musela navýšit závaží na opasku na 5 kg. Trvalo mi dva dny, než jsem identifikovala, z čeho mám rozlámanou spodní část zad.
(fotila Ivana)

Moje pozorování na iNaturalistu budou postupně přibývat zde.
Články začnou vycházet již brzy!