Česká republika se ocitla někde za polárním kruhem. Překvapivé zjištění pro mnohé z nás. Titulky novin a zpráv hlásají: "Česko po 20 letech zažilo polární den". Nějak jsem si neuvědomil, že v těchto dnech po celý den slunce nezapadlo pod obzor. Slunce ráno vychází v 7:40 a zapadá už v 16:00. Tak jaký polární den?

Polárním dnem označujeme situaci, kterou můžeme zažít za polárním kruhem. Tam se může stát, že za dobu nejméně jednoho dne slunce nezapadne pod horizont a nenastane noc bez slunečního světla. Počet polárních dnů závisí na zeměpisné šířce. Na samotném polárním kruhu je během kalendářního roku pouze jeden polární den. Ten trvá 20 hodin a další 4 hodiny je příšeří, protože sluneční paprsky jsou rovnoběžné se zemským povrchem.

Tato situace přitom nastane na severní polokouli  během letního slunovratu (slunce je nad obratníkem Raka) a na jižní polokouli během zimního slunovratu, kdy je slunce nad obratníkem Kozoroha. Pokud  je pozorovatel severněji nebo jižněji od polárního kruhu, blíže k pólu, pak je polární den  tím delší.V oblasti severního a jižního pólu je slunce 179 dnů úplně nad horizontem a po dobu  7 dní částečně nad horizontem. Slunce v těchto dnech nezapadá, jedná se tedy o polární den a pak následně půl roku nevychází. Nastává polární noc.  

"Polární nocí" však údajně označují meteorologové situaci, kdy průměrná teplota nepřekročila po celý den hodnotu  -10°C. To nastalo ve čtvrtek v Šindelové na Sokolovsku, která je v nadmořské výšce 600 m nad mořem. Tento "polární den" je však pro Českou republiku typický spíše pro počasí v lednu či únoru. Domnívám, se, že tady došlo k omylu novinářů neboť takový den bývá meteorology nazýván dnem arktickým. V České republice se jich každoročně vyskytne na horách průměrně kolem 8.