Oblíbenou zábavou u jezer, rybníků či řek s klidnou hladinou je házení žabek. Je to nejenom zábava, ale v dnešní době ostatně jako cokoli jiného, také sport či umění. Potřebujete k tomu placatý kámen a jistou míru šikovnosti. Nejde však jen o obyčejnou dětskou zábavu. Fyzikové potřebují soustavu diferenciálních rovnic, aby pohyb kamene odrážejícího se od vodní hladiny popsali. A také na toto téma vyšlo ve 20. století hned několik vědeckých studií.

Aby se vám podařilo správně házet žabky, je nutné kámen šikovně roztočit a lehce jej sklonit tak, aby jeho čelní hrana byla o trochu níže k hladině než zadní strana. Zkrátka, aby přední část kamene přišla do kontaktu s hladinou dříve. Jakmile k tomu dojde, kámen setrvává ve svém otáčení podobně jako gyroskop. Takže se odrazí od vodní hladiny, pak krátkou vzdálenost urazí vzduchem, dopadne na hladinu a znovu se odrazí. Dokud se kámen bude točit, tak bude kámen po hladině skákat – dělat žabky. Kámen se snaží podobně jako zmiňovaný gyroskop zachovat si otáčení stejným směrem. Místo toho, aby se při styku s vodní hladinou kámen převrátil, raději povyskočí, protože si tím ponechá svou osu a směr otáčení. Pokud kámen dostatečně neroztočíte, kámen nemá dostatečnou rotační kinetickou energii a potopí se. Stejně tak to dopadne, jestliže kámen vhazujete pod nevhodným úhlem směrem k vodní hladině.

V házení žabek se také konají světové šampionáty (www.stoneskimming.com), ten v roce 2008 například na ostrově Easdale ve Skotsku. Zúčastnilo se ho 220 osob ve věku od 2 do 80 let. Nesoutěží se v počtu žabek, ale ve vzdálenosti, do které dokáže hozený kámen doskákat. Světový rekord je 65 metrů. 

Postup házení:
1.) Najděte vhodnou klidnou vodní plochu s dobrou nabídkou vhodných kamenů.

2.) Vyberte si  hubený, plochý, velmi tenký kámen o velikosti dlaně, který je dost těžký, aby odolával větru a turbulencím. Světoví rekordmani nemají rádi dokonale kulaté a hladké kameny, protože jsou příliš kluzké a špatně se drží v ruce.

2.) Dejte si ukazováček na kraj kamene. Držte ploché strany kamene palcem na jedné straně a prostředníčkem na straně druhé.

3.) Kámen vhoďte v přímé linii téměř souběžně s vodou. Stojíme bokem k vodě a nohy máme od sebe přibližně na šířku ramen.Vědci zjistili, že ideální úhel mezi kamenem a vodou je 20°.

4.) Kamenem švihneme prudkým pohybem zápěstí. Je to podobné jako házení frisbee. Úhel a rotace jsou důležitější než rychlost.

5.) Zkoušejte to dál. Pokud se kameny odrazí od vody a jdou vysoko do vzduchu, házíte pravděpodobně příliš blízko před sebe. Zkuste házet první odraz dále. To proto, že síla vody tlačila do kamene a odrazí jej zbytečně daleko. Pokud chcete hodit daleko, kámen může "surfovat" po vodní hladině, třením se zmenšuje hybnost kamene a to pak způsobí nakonec jeho potopení.