Násobky a díly jednotek používaných denodenně si docela dokážeme představit. Tušíme kolik je  kilometr, decimetr, centimetr, milimetr...Horší to je bude s jednotkami a jejich díly, které si ani představit nedokážeme. Projevilo se to v době rozšíření radioaktivity z japonské elektrárny Fukušima až k nám do České republiky. Přitom panika není na místě. Naměřené hodnoty radioaktivity jsou natolik směšné, že si to v nedokážeme ani porovnat s běžnou přirozenou radioaktivitou způsobenou například radonem. A tak se do boje za lepší představu radioaktivity a jejich účinků vydal kreslíř komiksů Randall Munroe. Autor komiksu xkcd.com, nakreslil úžasný diagram srovnávající hodnoty radiace.

Stáhnete si jej  i zde: https://www.pise.cz/blog/ftp/fyzmatik/radiation.png

Diagram začíná levým obdélníkem, ve kterém jsou pomocí malých modrých  čtverečků a anglického popisu  naznačeny hodnoty ekvivalentní dávky ionizujícího záření v mikrosievertech. Celý levý obdélník představuje hodnotu asi 60 mikrosievertů a vstupuje do obdélníku se zelenými čtverečky. Zde je opět skládáním jednotlivých čtverečků naznačeno, jaké dávky (tentokrát už v milisievertech) už začínají být pro nás v různých situacích nebezpečné. Vrcholem diagramu je vstup do posledního obdélníku se žlutými čtverečky, který představuje hodnotu 50 Sv, což odpovídá desetiminutovému pobytu u Černobylského reaktoru po jeho výbuchu.

Pro vyjádření podílu množství absorbované energie v určité hmotnosti a v závislosti na daném druhu ionizujícího záření se používá jednotka sievert (Sv). Rozměrově se jedná o joule na kilogram. Jednotka sievert je jednotkou ekvivalentní dávky ionizujícího záření případně dávkového ekvivalentu. Dávka 1 Sv jakéhokoli záření má stejné biologické účinky jako dávka 1 Gy (gray) rentgenového nebo gama záření.
Více najde na https://www.radioaktivita.cz/jednotky.html

Jednotka sievert je od roku 1979 pojmenována po Rolfu Maximilianu Sievertovi, který byl průkopníkem měření radioaktivní dávky a radiační ochrany. Protože dlouho po objevu radioaktivity ještě neexistovaly standardy v měření dávky ozáření zahájil od roku 1925 Sievert působení organizace, která byla odpovědná za nepřetržitou kontrolu nakládání s radioaktivním materiálem na všech švédských klinikách. Na základě jeho iniciativy přijala v roce 1941 švédská vláda první švédský zákon o radiační ochraně. Mezi lety 1920 a 1940 Sievert položil základy výpočtů absorbované dávky nádorem a vyvinul zařízení pro léčebné ozařování a měření. Ve 30. letech 20. století Sievert zkoumal následky ionizujícího záření na živé organizmy (mj. studoval následky nízkých dávek záření na radiology, které na ně působí během jejich každodenní práce).